Velká únorová výzva končí

Jak jsem to dala? Co se dělo?

Nezajímavější byl začátek i konec.

Znáte tohle?

„Mami? Kdo je to ten Jiří Mazur? Píše ti v mailu otázku KDE JSOU MOJE PENÍZE? ……. Proč ti to píše?….. Proč ti dává takový blbý otázky?….“

„Hm, no víš, někdy si lidi pokládají divné otázky. Nedělej si z toho hlavu.“

S otázkou „Kde jsou moje peníze?“ přišel Jirka Mazur koncem ledna 2016 na živém semináři „Jak na startupy“ konaného v rámci online vzdělávacího programu Business na pravé straně. Představil ji jako formulku nebo chcete-li zaklínadlo nebo svatý grál podnikání.

Jak je jeho zvykem, hned jít do akce a taky díky jeho schopnosti nadchnout pro myšlenku a vyburcovat svoje „studenty“ k činnosti, vyzval nás, abychom si tuto otázku pokládali každý den alespoň po dobu jednoho měsíce, a to hezky nahlas před zrcadlem a taky s pořádnou dávkou emoce.

Cílem bylo zamýšlet se nad tokem vlastních peněz.

• Kde jsou moje peníze?
• U koho jsou moje peníze?
• Kde jsem je utratila?
• Jak to, že nejsou u mě na účtu?

Takové zpytování svědomí. Babrat se v minulosti, ale nemá smysl, poučit se to ano.

Druhý směr otázky Kde jsou moje peníze, směrem do budoucna je podstatně důležitější. Myslím, že jsem to pochopila dobře, že to Jirka takto myslel. Jsem přece v business kurzu.

A tak jsem si otázku KJMP začala pokládat.

Pokládala jsem si ji ráno i během dnem, kdy jsem se přistihla, že nedělám zrovna to, abych ty peníze nějak přitáhla.

Co to se mnou udělalo? Jaký je výsledek? Co pozoruji za změnu?

Dívám se kolem sebe, co kde lidé chtějí, po čem touží, za co utrácí, co by potřebovali, co by jim pomohlo, co bych jim já – jakou hodnotu – mohla dát, aby mi byli nejen ochotni zaplatit, ale aby mi rádi dobře zaplatili?

A nejen to. Začalo mi to šrotovat nejen v hlavě. Rovnou jsem začala i něco pro to dělat, pustila jsem se do činnosti. Napsala jsem článek na svůj blog a začala dopisovat ebook, kde nabídnu hodnotné informace, takovou ochutnávku, výměnou za kontakt.

Jak tak pracuji na tom svém třetím dítěti, pozoruji, že asi nejtěžší pro mě je překonat tu svou komfortní zónu, začít věci dělat, soustředit se, koncentrovat. Jakmile se dostanu do „flow“, jsem k nezastavení. Moje myšlenky, nápady jsou neodbytné, neochotné počkat do druhého dne. Pěkně se to nabaluje.

Důležité pro mě je to, že jsem se konečně rozhodla. A taky dělám změny v původních plánech, počítám, sbírám informace, analyzuji a začínám testovat .….s kalkulačkou v hlavě i v ruce hodnotím výnos – riziko – investice času peněz energie.

Otázku KJMP si budu pokládat dál a rovněž i ty další, které s tím vším souvisí:

• Jak to, na co teď myslím, co teď dělám, souvisí s mými budoucími penězi?
• Jak naložím s penězi, které jsou na cestě a které přijdou? Kam je investuji? Jak je ochráním?
• Co dnes udělám pro svoje peníze?

Dej si otázku „KDE JSOU MOJE PENÍZE“ a koukej něco vymyslet!!!

Uff.

Ulevilo se mi. Ráno mě z koupelny moji milí neslyšeli. To by si asi ťukali rovnou na čelo. Takhle je šance, že na tuhle otázku, co zahlédli při skenování maminčina mailu, snad na chvíli zapomenou.

Až bude čas, já jim ji připomenu. Se všemi detaily co k ní patří. Teď už jen nezmeškat ten správný okamžik.