Koupí bytu, domu, pozemku nebo jiných nemovitých věcí vzniká kupujícímu povinnost přiznat a zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí. Povinnost je třeba splnit do konce 3.měsíce po převodu.
AKTUALIZACE:
Daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena 25.9.2020 se zpětnou účinností. Převody pozemků, staveb, jednotek bytů i nebytových prostor provedené vkladem do katastru nemovitostí od 1.12.2019 již nejsou předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Byla-li daň již zaplacena, lze požádat o její vrácení.
Daň z nabytí nemovitých věcí je ve výši 4 % ze základu daně, kterým je sjednaná cena nebo srovnávací daňová hodnota (vždy ta vyšší) snížená o uznatelný výdaj. Srovnávací daňová hodnota je odvozena ze směrné hodnoty nebo ze zjištěné ceny.
Zjištěná cena je cena stanovená znalcem v posudku znalce zpracovaném pro účel přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí podle zákona o oceňování majetku.
Více k dani z nemovitých věcí při koupi nemovitosti najdete v úvodním článku: „Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí… 2017„.
Ocenění směrnou hodnotou se provádí pouze pro potřeby zjištění základu daně z nabytí nemovitých věcí u nejběžnějších druhů nemovitých věcí, které se nejčastěji obchodují a umožňuje poplatníkům ušetřit výdaje na zajištění této daňové povinnosti. Kupující nemusí objednávat znalecký posudek, ušetří tak za posudek minimálně 3 tisíce korun.
Směrná hodnota vychází z cen nemovitých věcí v daném místě, ve srovnatelném časovém období při zohlednění druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení, stavebně technických parametrů nemovité věci. Technický postup jejího určení je specifikován ve Vyhlášce č. 419/2013 Sb. Ministerstva financí v aktuálním znění.
Obecně je určení směrné hodnoty založeno na porovnání oceňované nemovité věci se srovnatelnými typy nemovitých věcí a jejich sjednanými cenami podle stanovených parametrů.
Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/2013 Sb. v § 15 specifikuje nemovité věci, u kterých lze směrnou hodnotu určit. Jsou to:
Směrnou hodnotu lze rovněž určit u vybraných zemědělských a lesních pozemků, kdy, na rozdíl od výše uvedených nemovitostí, směrná hodnota vychází výlučně z ceny určené podle BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) u zemědělských pozemků, a ze základní ceny určené podle souborů lesních typů, pokud tyto zemědělské a lesní pozemky nejsou urbanizovány (např. jsou zastavěny nebo jsou určené k zastavění stavbou a pod.).
Směrná hodnota se při koupi nebo směně neurčuje u:
Princip ocenění a názvosloví vychází z právních předpisů upravujících oceňování majetku – zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, kde lze nalézt mimo jiné i definici pojmů.
Při ocenění směrnou hodnotou:
Tady vás možná napadají další otázky…
Někdy to trvá týdny a někdy měsíce, kdy je poplatník v nejistotě, zda bude něco doplácet a případně kolik.
Ano je to možné. Orientační výši směrné hodnoty lze spočítat na webu finanční správy nebo si nechat zpracovat ocenění směrnou hodnotou odhadcem, a podle výsledku se rozhodnout, zda použít směrnou hodnotu nebo zjištěnou cenu.
U většiny úplatných převodů lze směrnou hodnotu nabyté nemovité věci určit. Při použití směrné hodnoty není třeba znalecký posudek, ušetříte tak tisíce korun a hlavně čas. Zpracování posudku trvá někdy i 14 dní, je potřeba provést prohlídku oceňované nemovitosti znalcem.
Nenechávejte řešení této daně na poslední chvíli. Ideální je hned po zápisu a obdržení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí si nechat případ posoudit a připravit si potřebné dokumenty.
Nabytá nemovitost se oceňuje ve stavu, v jakém se nacházela k datu účinnosti nabytí vlastnického práva k pozemku, stavbě, jednotce, právu stavby.
Eva Hamerníková, odhadce pro věci nemovité v Praze a okolí
Související: